Na kole okolo Taiwanu?

Na kole okolo Taiwanu?

Na úvod, cyklistiku jsem za mlada nesnášel. Tak nějak jsem ale během cestování objevil její potenciál a možnost vypújčit si někde zadarmo kolo beru jako takovou malou výhru v loterii. Pokud navíc nevrže a funguje přehazovačka, je má radost více než dvojnásobná.

Taiwan na kole?

V druhém domě mého šéfa Erika (má celkem čtyři) jsem v garáži viděl 2 super profi kola. „Máš rád cyklistiku?“ zeptal jsem se ho. Přikývl a já pokračoval dotazy ohledně toho, jestli Taiwan objel a jestli byl tam anebo tam.
„Cool,“ uznale jsem pokýval a konečně jsem se dostal k jádru věci: „Co takhle udělat někam cyklo-výlet?“
„Moje koleno je zraněné,“ posmutněl. „Já už jezdit nemůžu.“ A já čekal, že mi nabídne, ať jedu sám. To se nestalo.

Uběhl týden a můj pobyt tady se pomalu nachýlil ke konci. Tvrdě jsem každý den pracoval a sem tam mě napadlo, kolik bych si za takovou práci mohl vydělat, kdyby to nebylo dobrovolničení. Přesto mě to činilo šťastným, protože s Erikem byla sranda a i jeho rodiče ke mně byli extrémně milí.

Náhlá změna plánu

Našel jsem si ale couchsurf místo a že hostiteli přes noc napíšu, abych se po dvou týdnech pohnul. Přišel ale zvrat. Byl jsem z toho tak vyjuchaný, že si ani přesně nevybavuju, jak se to semlelo. Zkrátka Erik mi nabídl, že mi půjčí kolo, stan a spacák. Tohle byl můj ultimátní sen, co na Taiwanu podniknout, ale odložil jsem ho do kategorie „Někdy příště“, protože si žádal příliš vysoké počáteční investice a moc plánování.
A v tenhle moment jsem už měl hrubě naplánovaný celý zbytek pobytu. Zbývali 2 cca týden dlouhé úseky, kam by šlo kolo ještě nacpat. Jedna moje půlka chtěla Erikovi poďěkovat s tím, že příště jeho nabídku využiju. Jenže víte co? Došlo mi, že žádné příště už asi nebude. Ne v tomhle roce.

„Za jak dlouho se dá objet Taiwan?“ zeptal jsem se.
Erik si vykasal nohavice a ukázal si na ohromné lýtkové svaly. „S tímhle? Za 7 dní.“ Pak se podíval na mé nožičky, které v kontrastu s těmi jeho připomínaly spíše jídelní hůlky. „Ty tak za 12,“ řekl a ani trochu se u toho nezasmál.
„Zítra to naplánujeme,“ řekl jsem nadšeně.
„Jak zítra?!“ zarazil se Erik. „Teď hned to naplánujeme,“ pokračoval neoblomně a nakreslil mapku Taiwanu. „Takže…Kolo vyzvedme tady a ty pak….“

 

View this post on Instagram

I saw some profi bicycles in another house of my friend Erik (he has a lot of houses) so I asked him, if he likes cycling. He nodded and I continued in asking, if he went around Taiwan, if he’s ever been here or there. "Cool," I said after a while and then finally get to the important question. "How about going on a cycling trip?“ "I can't, my knee is bad," he mumbled. "I can't cycle anymore." And I probably expected he's going to suggest I go alone. He didn’t do it right after, he waited for one week when I was about to leave his farm. "How much time would I need to go all around Taiwan?" I asked. Erik point to his big fibular muscles: "With these…7 days." Then he scanned my tiny legs which now looked like a pair of chopsticks. "You…maybe 12 days," he said, his expression serious. "Let's plan it tomorrow!" I said, excited. "Tomorrow? No…. right now!" he said and sketched the map of Taiwan. "So we'll pick up the bike here and then…" Don't postpone living your dream if you have a chance to do, cos maybe there's no second one. #cycling #aroundtaiwan #traveldreams #explore #liveauthentic #backpacking #backpacker #bpintaiwan #iseetaiwan #exploretaiwan #bicycletrip #bicycle #Taiwan #cyklovylet #cyklistika #cyklistikavsude #trip #travelawesome #travelblog #travelblogger #travelworld #instatravel #ig_taiwan #igtravel #amazingtaiwan

A post shared by ᗰIᗪOᖇI czech republic (@midoriczech) on

A když vy tohleto čtete, já dost možná někde skuhrám, že sedlo je tvrdé, pálí mě stehna a navíc začíná pršet (což se teď děje docela často). Anebo žiju jeden z těch momentů, kdy ani nedokážete vstřebat všechnu tu radost a cítíte jen vděčnost. Jen vězte, že můj plán není objet Taiwan dokola, ale přejet hory v jeho polovině a dostat se na druhou stranu ostrova a pak se vrátit zpět na sever, kde kolo snad v pořádku vrátím. Nejvyšší bod bude někde okolo 3000 m.n.m. Pár hodin na to podle plánu klesnu na úroveň k moři.
Jdu si radši koupit cestovní pojištění.

Ps: pokud tohle čte nějaký pojišťovák a chtěl by to využít pro reklamní účely, nechť se mi ozve do zprávy. Klidně Taiwan objedu proti směru hodinových ručiček s trikotem v barvách vaší pojišťovny

Midori

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: