Tůra v národním parku Taroko – fotoreport

Tůra v národním parku Taroko – fotoreport

Od kamarádky Taiwanky, kterou jsem poznal v Japonsku, jsem dostal jako dárek pohlednici z národního parku Taroko. Bylo to vlastně první místo, které jsem na Taiwanu znal a navíc bylo tak majestátní, že jsem hned měl jasno. Tam se musím podívat! Nakonec se povedla rovnou třídenní tůra, což byl rozhodně jeden z mých top zážitků z celého tříměsíčního pobytu na exotickém ostrově.

Nejprve tůra do dějin

Park byl původně založen za dob koloniální doby, kdy byl Taiwan pod správou Japonska v roce 1937. Po 2.světové válce byl však zrušen. Taiwanská vláda ho obnovila až roku 1986. To ale neznamená, že by místo zelo prázdnotou. Chyběl mu sice status národního parku, avšak roklí probíhá taktéž centrální highway, která je hojně využívána i dnes.

Kmen Atayal

Taroko je původně domovem kmene Atayal. Když v roce 1914 na ostrov přijeli kolonizátoři z Japonska, chtěli se skrze Taroko dostat k lesům a nerostnému bohatství. Atayalové se jim však postavili na odpor. Pro ilustraci si představte indiány s puškami proti vyzbrojené armádě. Přesto se místní bránili celkem dlouho. Následně je však Japonci naverbovali do stavby silnice, kde jich mnoho přišlo o život.

Taroko a turismus

Národní park Taroko patří společně s horou Alishan a jezerem Sun moon bezesporu mezi 3 nejoblíbenější destinace. Díky snadné dostupnosti z hlavního města sem každý den proudí davy turistů. Můžete přijet vlakem podél pobřeží anebo si zaplatit autobusou tour. V takovém případě vás provezou po nejznámějších místech, na každém vás vyloží, uděláte si fotku a jedete dál. Za půl dne máte hotovo. Park je zadarmo, ostatně jako všechny národní parky na Taiwanu.

Ubytování

Nenajdete zde luxusní žádné luxusní hotelové komplexy. Většina návštěvníků koneckonců přijíždí jen na den. Ještě před vstupem jsem ale zahlédl hostely, dokonce tam snad někdo kdysi provozoval couchsurfing. Přímo v parku je pak jeden kemp zdarma a další ve vesnici společně s guest housem za peníze. Nemohu ho však doporučit, protože provozovatelé se ukázali jako totálně neochotní. Přespat se dá i v nedalekém Hualienu, odkud se sem bez problémů dostanete.

Povolení

detaily najdete zde

Napsat komentář

%d blogerům se to líbí: